Teplotní a kouřové hlásiče požáru a hlásiče oxidu uhelnatého (CO) pracují na rozdílných principech detekce. Z tohoto důvodu je důležité při jejich instalaci v domácnosti zvolit optimální umístění, aby byla zajištěna spolehlivá a účinná ochrana před požárem a účinky CO. Volbou nevhodného typu hlásiče pro instalaci do určité místnosti může dojít ke snížení detekčních schopností.
Výběr vhodného typu hlásiče
Kouřové hlásiče požáru
Kouřové (optické, fotoelektrické) hlásiče požáru je doporučováno umístit ve všech místnostech v domácnosti kde se teplota vzduchu stabilně pohybuje v rozmezí 4 °C až 38 °C. Výjimku tvoří pouze kuchyně, garáže a půdní prostory. Důvodem je jejich vysoká náchylnost na výpary a prach, které mohou způsobovat falešné poplachy.
Teplotní hlásiče požáru
Teplotní hlásiče požáru detekují změnu teploty pomocí termistorového senzoru a jsou tedy oproti kouřovým hlásičům vysoce odolné vůči falešným poplachům vyvolaným výpary a prachem. Jejich použití je tedy vhodné v prostoru kuchyně, garáže, či půdy.
Hlásiče oxidu uhelnatého
Oxid uhelnatý (CO) je smrtelně jedovatý plyn bez chuti, barvy i zápachu, který vzníká při nedokonalém spalování tuhých, plynných a kapalných paliv na bázi uhlíku (dřevo, uhlí, zemní plyn, benzín, nafta, topné oleje atd.). CO se velmi rychle váže na krevní barvivo hemoglobin a zamezuje distribuci kyslíku do důležitých orgánů. Na organismus působí nepříznivě i při dlouhodobém vystavení nízkým koncentracím a ohrožuje zejména rizikové skupiny osob, jako jsou například malé děti, těhotné ženy, osoby s kardiovaskulárními onemocněními apod. Z výše uvedených důvodů je instalace hlásičů CO v domácnosti doporučována primárně ve všech místnostech, kde se nachází potencionální zdroj CO (sporák, krb, kamna, kotel, ohřívač vody, spalovací motor), jako jsou kuchyně a obývací pokoje. Pro zvýšení ochrany je dále doporučováno hlásiče CO umístit v místnosti určené pro spaní (např. ložnice, dětský pokoj) a v místnosti, kde osoby tráví největší část času (např. obývací pokoj).
Doporučená umístění hlásičů
V záložkách níže jsou uvedeny obecná doporučení instalace kouřových a teplotních hlásičů požáru a hlásičů oxidu uhelnatého. Podrobné informace vždy naleznete v uživatelské příručce, která je součástí balení každého zařízení nebo je dostupná ke stažení na našich webových stránkách. Tuto příručku si před instalací zařízení důkladně prostudujte a uschovejte pro budoucí potřebu v místě instalce.
Při instalaci kouřového hlásiče požáru na strop jej umístěte ve vzdálenosti minimálně 300 mm od okolních stěn a předmětů (např. lustr). Je-li to možné, umístěte hlásič doprostřed místnosti.
Pokud jsou na stropě překážky (např. trámy), umístěte hlásič minimálně ve vzdálenosti odpovídající dvojnásobku výšky překážky. Pokud je například trám vysoký 150 mm, hlásič nainstalujte ve vzdálenosti minimálně 300 mm od něj. Pokud je výška trámu vyšší než 10% celkové výšky stropu, je trám považován za zeď, tzn. hlásič by měl být nainstalován na obou stranách trámu ve vzdálenosti dle výše uvedeného výpočtu.
Je-li strop v místnosti šikmý, umístěte hlásič ve vzdálenosti maximálně 600 mm od nejvyšší hrany stropu. Kouř díky své teplotě stoupá vzhůru. Pokud by byl hlásič nainstalován ve větší vzdálenosti, nebyla by zaručena spolehlivá detekce kouře.
